• Čeknito.sk ukáž svoje video
  • |
  • 160 035 videí
  • 173 787 používateľov

Čeknito

Video o USA ! - Komentáre

Video o USA !

Video o USA !

02:26 
Hviezdickujte komentujte toto video sa musi dostat do top 10 aby sa co najviac ludi dozvedelo krutu pravdu o USA video je z domunentarneho filmu o USA natocene americkym reziserom Preklad je ako prvy komentar k videu Kategória: Ľudia a príbehy | Pridal: Spown | Zobrazení: 14147

Komentáre


0 - 50  |  50 - 100  |  100 - 150  |  150 - 172

Fatall | 21:23, 7. december 2008
Počet hodnotení 0   + -
*kopirovane
 
Vaša odpoveď
Fatall | 21:22, 7. december 2008
Počet hodnotení 0   + -
ja sa netajim ze to je koporovane
 
Vaša odpoveď
Spown | 21:09, 21. november 2008
Počet hodnotení 0   + -
nj kopiruje
 
Vaša odpoveď
gas8 | 20:48, 21. november 2008
Počet hodnotení 0   + -
fatal kopirujes text z netu a vykladas to ako keby si to pisal sam .. tiez good style
 
Vaša odpoveď
Spown | 20:22, 21. november 2008
Počet hodnotení 0   + -
a laskavo mi bez odpovedat do videa dansko ma talent
 
Vaša odpoveď
Spown | 20:21, 21. november 2008
Počet hodnotení 0   + -
cellfactor vyditelne si nepochopil tomu videu skus to este jeden x precitat popripade​pozri titulky na prvej strane
 
Vaša odpoveď
Spown | 18:17, 21. november 2008
Počet hodnotení 0   + -
premazany spam
 
Vaša odpoveď
Spown | 18:15, 21. november 2008
Hodnotenie:  -2  |  Počet hodnotení 2   + -
pietro to co trepes ? :D naco by to zhadzovali americania ? tie retardovane teorie ty​im veris ?
 
Vaša odpoveď
pietro93 | 17:40, 21. november 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 1   + -
s tym poslednym zostrihom nesuhlasim.. usama bin ladin to neshodil, shodili to​americania... amerika proti amerike
 
Vaša odpoveď
Geerbill588 | 14:42, 21. november 2008
Počet hodnotení 0   + -
prijebany spameer lama/:
 
Vaša odpoveď
jakubko334 | 15:59, 2. október 2008
Hodnotenie:  2  |  Počet hodnotení 3   + -
ano fatall americania sa sami priznali ze utok v tokinskom zalive sa nikdy nestal.​Potvrdili to 15 dôstojníci americkej armády a minister obrany tých cias
 
Vaša odpoveď
jakubko334 | 15:58, 2. október 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 1   + -
fatall to su vsetko blbosti a to poriadne
 
Vaša odpoveď
Fatall | 22:07, 1. október 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 1   + -
Shade17 :predpokladam ze wikipediu si cital ale ja zastavam tento nazor.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 22:06, 1. október 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 1   + -
30. júla 1964 sa malé juhovietnamské komando zúčastnilo na akcii, ktorej cieľom​bolo ničenie radarových staníc pozdĺž pobrežia Severného Vietnamu[3]. Akcia​prebiehala v pohraničných oblastiach, ako aj na malých ostrovoch neďaleko​severovietnamského pobrežia. V oblasti, ale údajne stále v medzinárodných​vodách, sa vyskytoval aj hliadkujúci americký torpédoborec USS Maddox. Ten v​Tonkinskom zálive 2. augusta pri odchode z oblasti atakovali tri torpédové člny​severovietnamského námorníctva, celá udalosť sa stala známa ako Tonkinský​incident. O dva dni neskôr USS Maddox spolu s ďalším torpédoborcom USS Turner C.​Joy zasiahol ďalší útok, je však veľmi pravdepodobné, že išlo o omyl.​Američania ostreľovali domnelé torpédové člny, pravdepodobne po tom, ako búrka​vyradila ich rádiovú i radarovú aparatúru a námorníci si mysleli, že sa opäť​ocitli pod paľbou zo severovietnamských torpédových člnov. Americký prezident​najprv varoval Hanoj pred nevyprovokovanými útokmi. No po druhom útoku na lode​schválil jednorázové letecké údery na ciele v Severnom Vietname. Na prvých​náletoch uskutočnených 5. augusta 1964 sa okrem lietadiel juhovietnamského​letectva zúčastnili aj americké lietadlá z 3 lietadlových lodí kotviacich v​Juhočínskom mori. 7. augusta schválil Kongres USA rezolúciu o Tonkinskom zálive,​ktorá prezidenta oprávňovala použitím sily proti agresií v juhovýchodnej​Ázií. Zatiaľ čo sa boje v Južnom Vietname pomaly stupňovali, prešlo koncom​roka 1964 vyše 10 000 vojakov VĽA Ho Či Minovou cestou, aby podporili partizánske​jednotky na juhu.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 22:06, 1. október 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 1   + -
Situácia vo Vietname sa začala čoskoro zhoršovať, nastalo nestabilné obdobie​striedania sa rôznych vlád. Za 9 mesiacov sa vystriedalo 13 juhovietnamskych vlád.​Problémy začali aj s partizánmi, ktorí boli zhodou okolností do tej doby v​útlme, kvôli rozbrojom vo vlastných radoch. [1] V roku 1959, sa odhadoval počet​partizánov Vietkongu na 5 000[2]. Do roku 1964 ich počet presiahol 100 000[2].​Podľa tvrdení Vincenta Demmu, vychádzajúceho z predpokladu, že proti jednému​partizánskemu bojovníkovi musí stáť 10 vojakov, na potlačenie takto silného​partizánskeho hnutia by bolo potrebné angažovanie všetkých ozbrojených síl,​ktoré mali USA k dispozícii. Roku 1963 bolo vo Vietname už 16 000 Američanov,​väčšina z nich boli vojenskí poradcovia a iní odborníci, ktorí sa​nezúčastnili priamo bojov s partizánmi.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 22:03, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
V roku 1961 začala juhovietnamská vláda, za pomoci zahraničných odborníkov​realizovať tzv. program strategických dedín. Náplňou programu, ktorý mal​chrániť vidiecke obyvateľstvo pred útokmi partizánov, bolo sústredenie​civilistov do opevnených dedín. Okrem izolácie ľudí od partizánov, ktorá by​posilnila moc centrálnej vlády mala byť v týchto opevnených dedinách dostupná​kvalitnejšia zdravotná starostlivosť a vzdelávanie. Strategické dediny však​čoskoro infiltrovali sympatizanti partizánov. Väčšinu roľníkov na programe​rozhorčovalo najmä to, že ich odtrhol od rodnej pôdy. To spolu s neochotou vlády​zaviesť pozemkovú reformu spôsobovalo ďalšiu nespokojnosť roľníkov, veľká​časť ktorých pracovala na draho prenajatej pôde veľkých vlastníkov pôdy.​Projekt poznačila aj korupcia úradníkov a snaha budovať strategické dediny za​každú cenu. Projekt strategických dedín začal zaostávať za svojimi cieľmi a​jeho najväčšou prehrou bola likvidácia prvej vzorovej strategickej dediny​partizánmi. Vodca Južného Vietnamu Ngo Dinh Diem sa stal čoskoro veľmi​nepopulárny. Jeho desaťročné účinkovanie na juhovietnamskej politickej scéne​ukončil za tichej americkej podpory prevrat skupiny dôstojníkov ARVN 1. novembra​1963, pri ktorom bol Diem a jeden z jeho bratov zavraždený.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 22:03, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
k pricinam vojny len tolko : Po porážke Francúzov bola Indočína roku 1954​rozdelená na Kambodžu, Laos, Severný Vietnam (Vietnamskú demokratickú republiku​na čele s komunistami v hlavnom meste Hanoj) a Južný Vietnam (Vietnamskú​republiku – s vedením v Saigone). Obe časti krajiny boli rozdelené 17.​rovnobežkou a v priebehu dvoch rokov sa mali zjednotiť po demokratických​voľbách, ktoré sa ale nikdy nekonali. Komunisti sa rozhodli, že krajiny​zjednotia silou. Na severe sa komunistom, prevažne vďaka solidárnej pomoci​ostatných socialistických krajín, hlavne ZSSR a Číny darilo rýchlo vybudovať​silnú armádu a už po dvoch rokoch boli schopní posielať do Južného Vietnamu​inštruktorov, ktorí cvičili partizánov novo vznikajúceho Vietkongu. Tí začali​so svojimi teroristickými a diverznými aktivitami v Južnom Vietname už koncom 50.​rokov. Cieľom ich činnosti bolo zjednotenie oboch krajín a nastolenie​socialistického zriadenia. Na infiltráciu do Južného Vietnamu pritom používali​takzvanú Ho Či Minovu cestu. Zo Severného Vietnamu viedla sieť infiltračných​ciest, chodníkov a iných provizórnych komunikácií, kopírujúc západnú​juhovietnamskú hranicu, prechádzajúcu pohraničnými oblasťami susedného Laosu a​Kambodže, pričom tieto oblasti boli napriek svojej oficiálnej neutralite pod plnou​kontrolou severovietnamskej armády (Vietnamskej ľudovej armády – VĽA) a​partizánov. V tomto období ale komunistov ešte podporovalo miestne obyvateľstvo,​ktoré v partizánoch videlo záchranu z biedy, do ktorej uvrhla krajinu vláda v​Saigone. Tá bola prehnitá a nespoľahlivá, tak ako celý byrokratický aparát​plný úradníkov, ktorým v prvom rade išlo o vlastné blaho. To spolu s tým, že​ani juhovietnamská armáda (ARVN – Army of the Republic of Vietnam) nebola​schopná zastaviť alebo potlačiť partizánov rozvírilo politickú scénu.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 22:00, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
Tak teraz sa ospravedlnujem ja, zle som ta pochopil, ten Tonkinsky zaliv nemam celkom​nastudovany, dik za tip.
 
Vaša odpoveď
shade17 | 21:41, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
Pardon, mozno som sa zle vyjadril. Myslel som to tak, ze Vietnam bol oznaceny za​agresora co nebolo pravdou, ze utok od nich bol vymysleny: USA oficiálne deklarovalo​Severnému Vietnamu vojnu v roku 1964. Stalo sa to po incidente, pri ktorom na​americké bojové lode v Tonkinskom zálive údajne zaútočili vietnamské​torpédovacie člny. Táto udalosť sa stala známa ako incident v Tonkinskom​zálive. Incident sa stal katalyzujúcou zámienkou na masívne nasadenie jednotiek​a spustenie vojny. Je tu však jeden problém. Útok na bojové lode zo strany​vietnamských člnov sa nikdy nestal. A co sa tyka toho ze si to priznali: Bývalý​minister obrany Robert McNamara po rokoch vyhlásil, že incident v Tokinskom​zálive bola "chyba". Taktiež prehovorilo veľa ďalších​dôstojníkov, priznávajúc že tento incident bol umelo vytvorená fraška,​úplná lož.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 21:04, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
a ze sa k tomu priznali este LMAO, najvecia hovadina aku som kedy pocul.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 21:02, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
Lol ze utok si zahrali sami :D :D :D :D plz hod este nejaky iny vtip
 
Vaša odpoveď
shade17 | 20:35, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
Fatall: kde ty zijes, ved USA sa sami priznali, ze utok od vietnamcov si zahrali​sami. A co by si cakal, preco by na nich nekydali ked sa vojna zbytocne dlho​pretahovala a nemala nijaky zmysel
 
Vaša odpoveď
Fatall | 19:34, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
Ked USA zautoci na iran bude aspon o diktatora menej.
 
Vaša odpoveď
jakubko334 | 19:24, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
svetovy policajt Usa sa popalia hned ked zautocia na Iran
 
Vaša odpoveď
Fatall | 18:28, 1. október 2008
Počet hodnotení 0   + -
Vietnam, dalsia oblubena tema kde kazdy kida na ameriku. Shade17 este povedz ze​amerika sla do vietnamu KVOLI ROPE. Amerika prisla v 2 sv vojne na pomoc europe kvoli​rope, vojna v korei bola kvoli rope. Dalsie hlupe konspiracne teorie. Amerika nemala​najmensi dvovod obsadzovat vietnam, ved tam mali hovno len prales 40 stupnove​horucavy, vlhko ,chudobu a hlad. Mohlo to dopadnut ako vojna v korei a mali by sa​fajn. Kvoly skurvenej ere fetackych zhulenych zdegenrovanych kokotov ktory si​nadavali ze hipies sa amerika stiahla. A kde je vietnam a Juzna Korea teraz. Len si​porovnaj tie dve krajiny.
 
Vaša odpoveď
Shawen26 | 08:19, 1. október 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 1   + -
shade presne tak som to myslel. Ale aj fatall aj ty mas v niecom pravdu.
 
Vaša odpoveď
shade17 | 23:51, 30. september 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 1   + -
Fatall: nechapem preco stale naivne veris tomu, ze amerika robi policajta. Podla​mojho nazoru ameriku nejak okolite krajiny nezaujimaju, riesi si svoje problemy a​sebe zhrna peniaze. Teraz este nakoniec zarobia na krize ktora tam vznikla, ale​europa na nu doplati. Schvalne zahrali "utok od vietnamcov" a zasa boli cisty. A aj​ked dnes sa uz vie ako to bolo, je to nepodstatne tak ako sa bude o 50 rokov na​dejepise ucit co sa naozaj stalo 11. septembra. A nevies co su to zverstva v mene​mieru? tak teda nezda sa ti trochu zvlastne ked sa zachranuju zivoty tak, ze sa ich​200 000 znici, ze sa "nastoluje demokracia" a "bojuje sa s terorizmom" pricom​zomieraju dalsi civilisti?
 
Vaša odpoveď
Fatall | 23:22, 30. september 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 1   + -
Neviem, porovnavat Cinu a USA mi nepride celkom na mieste. Tie zverstva v mene mieru​mi tiez niesu jasne. Ja som len rad ze prave amerka je prave tou krajinou co robi​svetu " policajta " . Nechcem ani pomysliet nato co by na svete narobila Cina na cele​s Ruskom keby ich amerika nedrzala v sachu.
 
Vaša odpoveď
Shawen26 | 12:18, 30. september 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 5   + -
fatall nj dost zaujimave. Diki za ten clanok tiez som o tom nevedel, ked mas este​nieco take tak to tu mozes dat velmi rad si to precitam. Ale moj nazor je ze​americania su vacsie spiny, vtedy bola vojna a da sa povedat kazdy kto mohol robil​zverstva aj ked toto je fakt uz vela tak isto ako masaker v Katyni. Neda sa to sice​porovnavat ale aj tamto bolo uz privela. No ale k veci, vtedy bola vojna ale teraz sa​kazdy snazi udrzat aky taky mier a americania robia a vzdy robili zverstva v mene​"mieru". Mozno nespravili az taku kktinu ale v terajsich casoch by som povedal ze​prave oni robia najvacsie spinstva vo svete ale az po Cine. A je v tom obrovsky​rozdiel ked americania maju demokraciu a Cina ma policajny stat. Je to moj len moj​nazor. Ale fatall este ked mas nejake take clanky tak pls ich tu hod.
 
Vaša odpoveď
shade17 | 08:10, 30. september 2008
Hodnotenie:  2  |  Počet hodnotení 3   + -
S tym tiez nesuhlasim. Ked kapitulovalo Nemecko, Japonsku uz nikto nedaval sance a​ked im este vyhlasilo vojnu Rusko, bolo davno rozhodnute a stacilo posledny uder a​kapitulovali by tiez. Kazdy historik ti povie, ze atomove bomby boli zbytocne.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 23:04, 29. september 2008
Hodnotenie:  -2  |  Počet hodnotení 5   + -
Na druhej strane japonsko sa nechcelo za ziadnu cenu vzdat a po Hiroshime a Nagasaki​hned kapitulovalo, netvrdim ze atomove bomby bol najlepsi napad ale japonci si okrem​ciny brusili zuby aj na Koreu a tusim mali aj nejaky spor s Rusmi. Keby ich amerika​neprinutila kapitulovat boli by straty na zivotoch mnohonasobne vyssie.
 
Vaša odpoveď
shade17 | 21:27, 29. september 2008
Hodnotenie:  2  |  Počet hodnotení 2   + -
Fatall: dakujem za prednasku, musim sa priznat ze o tomto som nevedel, bolo to velmi​zaujimave citanie a pekne svinstvo od Japoncov. Nemozem ale povedat zeby som zmenil​postoj. Tak ako nepravom zabijali civilistov japonci, tak ich aj zabili americania v​Hirosime. Je pravda ze ked si niekto toto co si napisal precita povie si: hajzli​japonci, zasluzili by si to iste! Ale ti, co zomreli v Hirosime s tym nemali nic​spolocne, boli nevinni. Si predstav ze niekoho zabijes a jeho kamarat sa ti pomsti​tak, ze zabije ineho slovaka 50 km od teba. Ma to zmysel? Preto je nezmysel tvrdit,​ze japonci si to zasluzili, pretoze nie je japonec ako japonec...tak ako nie je​american ako american.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 17:51, 29. september 2008
Hodnotenie:  0  |  Počet hodnotení 2   + -
Co robia americania teraz? Noze hod nieco nech sa pobavim. Predchvilou si hadzal​nejaky zoznam americkych zlocinov kde bolo akoze par tisic mrtvych oproti 300k mrtvym​cinanom a teraz vravis ze tych 300k je len 1%
 
Vaša odpoveď
jakubko334 | 17:28, 29. september 2008
Hodnotenie:  0  |  Počet hodnotení 3   + -
fatall toto je 1% co robia americania teraz
 
Vaša odpoveď
Fatall | 17:21, 29. september 2008
Hodnotenie:  -0  |  Počet hodnotení 3   + -
zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Nankingsk%C3%BD_masakr ​http://prion.bchs.uh.edu/~zzhang/1/Nanking_Massacre/
 
Vaša odpoveď
Fatall | 17:19, 29. september 2008
Hodnotenie:  0  |  Počet hodnotení 3   + -
Většina expertů souhlasí, že nejméně 300,000 Číňanů zemřelo a 20,000 žen​bylo znásilněno. Někteří odhadují mnohem větší počty – 340,000 mrtvých a​80,000 znásilněných žen. Japonská vláda k dnešnímu dni tvrdí, že tyto​počty jsou přehnané. Někteří politikové dokonce prohlašovali, že sám masakr​je výmysl. Cizinci zde byli však nezranitelní. Proto také o těchto zločinech​západní Evropa tolik neví. Jednou si však mezinárodní společenství uvědomilo​tato zvěrstva, Tokyo začalo stahovat svá vojska a mírnit jejich divokost. Ke​konci ledna roku 1938 se vraždění občanů Nankingu vytratilo. V této době​japonská armáda začala prosit podporované zahraniční jednotky v Nankingu o​pomoc s odklízením tisíců mrtvol, které hyzdily ulice. 28 mužů včetně​někdejších zahraničních ministrů a vysokých vojenských úředníků bylo​vyslýcháno v Tokiu mezinárodním soudem pro jejich účast ve vedení masakru v​Nankingu. Přišlo se na to, že Tokyo o těchto zvěrstvech vědělo a ignorovalo​je. Z 28 mužů dva zemřeli během vyšetřování, jeden se zhroutil a byl předán​mentálnímu ústavu. Zbývajících 25 mužů bylo shledáno vinnými. V roce 1948​byli všichni odsouzeni buď k trestu smrti pověšením nebo doživotně uvězněni.​Ale během roku 1956 byl každý propuštěn s podmínkou. Desetiletí po masakru​Japonsko začalo popírat většinu z historie Nankingu. Byly psány knihy, které​nabízely velmi odlišné pohledy na tento incident. Některé popírali různé​události, jako kdyby se vůbec nestaly. Dokonce v roce 1990 byly v japonské vládě​úředníci, kteří tvrdili, že masakr byl smyšlený. Japonsko se nikdy neomluvilo​ani se nesnažilo odškodnit pozůstalé.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 17:19, 29. september 2008
Hodnotenie:  0  |  Počet hodnotení 2   + -
Velké množství čínských vojáků na předměstí bylo zajato už dřív, než​japonské vojsko vkročilo do města. Čínští vojáci ve středu města se​oblékli do civilního oblečení. Po „Slavnostním vstupu do města“ (17.​prosince) Japonci zajali všechny, o kterých se domnívali, že byli čínští​vojáci. Velké množství mladých mužů, kteří byli uvězněni, společně s​těmi, kteří byli zajati už dříve, bylo posláno ven z města, aby mohli být​zmasakrováni střelbou z kulometu. Jejich těla byla částečně spálena a​naházena do Jang-c'-ťiang. Po likvidaci zajatců vnikli Japonci do města. A​začali namátkou zabíjet civilisty. Když došly náboje začali používat bodáky​a meče. Dokonce mezi sebou soutěžili, kdo zabije více lidí. Vymýšleli​extrémní způsoby mučení a mnozí se nechávali fotit. Během 6 týdnů bylo​znásilněno a posléze brutálně zabito kolem 20,000 žen. Japonci dokonce​znásilňovali dívky mladší deseti let, ženy starší 70 let i těhotné ženy.​To vše se odehrávalo v ulicích nebo na posvátných místech během dne.​Důstojníci své vojáky k těmto činům povzbuzovali. Když se Japonci v polovině​listopadu blížili k Nankingu, skupina znepokojených cizinců vytvořila​mezinárodní záchranný výbor, aby stanovil bezpečnou zónu, která by chránila​uprchlíky. Tato zóna byla uvnitř města a čítala asi 20 utečeneckých táborů,​ze kterých každý ubytoval od 200 do 12,000 lidí. Během těch šesti týdnů​Japonci vnikli i do bezpečné zóny, aby zajali mladé muže. Pokaždé bylo zajato​a na místě popraveno asi 100 mužů.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 17:19, 29. september 2008
Hodnotenie:  0  |  Počet hodnotení 2   + -
Nankingský masakr nebo Znásilnění Nankingu byl válečný zločin spáchaný​Japonskou imperiální armádou během druhé čínsko-japonské války. Během​Nankingského masakru Japonci spáchali zvěrstva proti nevinným civilistům,​včetně masových poprav, znásilňování, rabování a pálení. Je nemožné​přesně vyčíst všechny tyto činy. Nicméně, z počtu a kalibru těchto​zločinů dokumentovaných na těch, co přežili, a z deníčků japonských​militaristů, je mrazivý důkaz této historické tragédie nesporný. Nanking byl​od roku 1928 hlavním městem Číny. Počet obyvatel města vzrostl kvůli​uprchlíkům z 250 000 na 1 milion. 11. listopadu 1937 započala japonská armáda​postup na Nanking. Při postupu ničila města a vesnice. Například město Su-čou​přezdívané "čínské Benátky". 7. prosince byl Nanking definitivně obklíčen.​12. prosince se bránící čínské jednotky rozhodly ustoupit přes řeku​Jang-c'-ťiang. 13. prosince Japonci prolomili hradby Nankingu. Mnoho lidí se ten​den snažilo utéct z obleženého přes řeku Jang-c'-ťiang. Japonci do nich​začali střílet. Jeden japonský voják vypověděl, že druhý den ráno byla​řeka pokrytá asi 50,000 mrtvými těly lidí i dětí. Vyčerpaní Číňané se​však pod příslibem slušného zacházení vzdali.
 
Vaša odpoveď
Fatall | 17:18, 29. september 2008
Počet hodnotení 0   + -
Ked nepoznas vsetky fakty racej sa neozyvaj. Ja nehovorim otom co japonci pachali v 2​sv vojne. Hovori ti nieco pojem Nanking Massacre?
 
Vaša odpoveď
jakubko334 | 16:41, 29. september 2008
Hodnotenie:  0  |  Počet hodnotení 2   + -
fatall tvoja prezivka ta uplne vystihuje, kazdy tvoj nazor je fatalna chyba
 
Vaša odpoveď
shade17 | 22:17, 28. september 2008
Hodnotenie:  2  |  Počet hodnotení 4   + -
Fatall: to je jeden z najstupidnejsich nazorov co som kedy pocul. To je akoby si​povedal: Kedze bol Hitler vrah, mali by sme vyvrazdit vsetkych nemcov. Chapes,​japonci mozno bojovali na tej zlej strane, ale zautocit nicenim civilistov takym​strasnym sposobom, v takom velkom mnozstve a bezdovodne?
 
Vaša odpoveď
Fatall | 21:44, 28. september 2008
Hodnotenie:  -3  |  Počet hodnotení 5   + -
OMG co mate vseci stimi japoncami. Vecina zvas ani nevie ake zverstva pachalo​Japonsko pred aj pocas 2 SV vojny v celej juhovychodnej azii, zato by si nezasluzili​2 ale 20 bomb.
 
Vaša odpoveď
shade17 | 21:42, 28. september 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 4   + -
Fatall: myslis tych vyse 200 000 japoncov (civilistov) co zabili pri zhodeni bomb?
 
Vaša odpoveď
Fatall | 21:36, 28. september 2008
Hodnotenie:  -2  |  Počet hodnotení 3   + -
Racej by si mal vymenovat tie miliony zivotov co americania zachranili v oboch​svetovych vojnach.
 
Vaša odpoveď
jakubko334 | 20:37, 28. september 2008
Hodnotenie:  1  |  Počet hodnotení 4   + -
Krátky zoznam nie tak dávnych amerických a židovských zločinov, ktoré neboli​dodnes potrestané: • Deir Jassin, Palestína (9.4.1948): Židovskí vojaci z​ teroristickej organizácie Irgun, ktorej veli neskorší izraelský premiér​Menachem Begin, zavraždili 250 arabských civilistov. • Masaker Vietnamcov v​dedine My Lai (16.3.1968): Americkí vojaci zmasakrovali 504 neozbrojených​dedinčanov, v drvivej väčšine žien a detí. Z 26 obvinených napokon odsúdili​len veliteľa Williama Caleyho za 22 obetí, pôvodne len na doživotie. Už na​ďalší deň dostal od prezidenta Nixona milosť, trest mu zmiernili na 20-ročné​domáce väzenie. Napokon si odsedel len 3 a pol roka. • Bombardovanie​Juhoslávie (1999): 11 týždňové bombardovanie Juhoslávie vojskami NATO si​vyžiadalo 3 500 obetí, z toho 2 500 civilistov. “Humanitné” bombardovanie​zabíjalo aj vo vlaku pri dedine Grdelica (12.4., 14 mŕtvych) či v kolóne​albánskych utečencov pri Djakovici (14.4., 73 mŕtvych) a Koriši (14.5., 100​mŕtvych)! • Afgánska vojna (2001-): Američania a ich spojenci zavraždili​do dnešných dní pri rôznych útokoch najmenej 6000 civilistov. Najkrikľavejšie​prípady boli: Karam (11.10.2001, 160 obetí), Khanabad (18.11.2001, 150 obetí),​Kandahár (25.11.2001, 92 obetí), Herat (1.5.2007, 50 obetí), Hiderabad (29.6.2007,​80 obetí), Nangarhar (6.7.2008, 47 mŕtvych svadobčanov) a mnohí ďalšie​evidentné útoky na civilistov. • Iracká vojna (2003-): Počas americkej​vojenskej agresie proti Iraku zahynulo počas hlavných bojových operácii min. 7​500 civilistov. Od vtedy sa stalo obeťou amerických vzdušných útokov ďalších​viac než 90 tis. civilistov.
 
Vaša odpoveď
KURVOR | 20:28, 28. september 2008
Hodnotenie:  -2  |  Počet hodnotení 2   + -
jeba tu tiez nekto nenavidi amikov
 
Vaša odpoveď
jakubko334 | 20:23, 28. september 2008
Hodnotenie:  2  |  Počet hodnotení 3   + -
a ked hovorime o sprostich deckach tak neviem preco ta tvoji rodicia pustaju vobec na​pocitac a este k tomu aj na internet. Lebo ak niesi decko tak potom neviem mozno​niekto zaostali z IQ sucheho polena. Vsak uz skoro nikto americanom neveri
 
Vaša odpoveď
jakubko334 | 20:11, 28. september 2008
Hodnotenie:  0  |  Počet hodnotení 3   + -
ja nikdy neustupim mozte sa aj na hlavu postavit
 
Vaša odpoveď
Apacerko | 19:39, 28. september 2008
Hodnotenie:  0  |  Počet hodnotení 4   + -
...no veď čo už mám na neho povedať... ono ho to presne vystihuje ;-)
 
Vaša odpoveď
Fatall | 19:18, 28. september 2008
Hodnotenie:  -1  |  Počet hodnotení 5   + -
Lol chcel som napisat nieco podobne ale si ma predbehol. ^^
 
Vaša odpoveď
Meno a heslo
Automatické prihlásenie
Prihlásenie

Partneri: IX.sk | xDisk.cz | iFaktury.sk
Doporučujeme: DN Parking
Prevádzkuje internetová agentúra Media Plus
Hosting zabezpečuje Platon Technologies